Palkovické Hůrky

Přírodní rezervace Palkovické Hůrky (od r. 1969) se rozkládá na výměře 34,93 ha. Leží na katastrech obcí Palkovice, Rychaltice, Chlebovice, Fryčovice a Sklenov v nadmořských výškách 441–613 metrů. Členité porosty tvoří lipové a vlhké bučiny svazu Fagion. Jedná se o jeden z nejzachovalejších zbytků přírodního lesa v oblasti bukového vegetačního stupně Podbeskydského regionu. Převládající zdejší dřevinou je buk, smrk ztepilý, méně jedle, javor, jasan, lípa a modřín. V bukových porostech hnízdí lejsek malý a holub doupňák. Palkovické Hůrky obývá také izolovaná populace rejska horského. Tato vrchovina má několik vrcholů: nejvyšší vrchol Kubánkov (661 m), Babí hora (620 m), Kabátice s rozhlednou pod vrcholem (601 m), Ostružná (616 m), Holý vrch (631 m), Bačův kopec (537 m), Kožná (505 m), Hradisko (507 m). Pro myslíkovské území se užívá název Myslíkovské Hůrky nebo Myslíkovské vrchy. Na Palkovických Hůrkách se také salašovalo, což dosvědčuje několik místních názvů. V Palkovicích jsou to Kolibiska (název pro pozemek, kde stály koliby), Králova hora (612 m), na katastru Palkovic, asi 800 m severně od vrcholu je dosud užívané jméno Na Salaši. Zde salašovali podle tradice palkovičtí pasekáři na vlastním pozemku. Na kozlovické straně měli pod vrcholem koliby a později i domky s pasekami usedlíci z Kozlovic (čp. 6). Podle usedlíka Krále, který zde měl nejrozsáhlejší pozemky, dostala Králova hora jméno. Místo je protkáno mnoha pohádkami a pověstmi.

V roce 1985 badatelé Pavel Kouřil a Rudolf Žáček provedli na strmém vrchu zvaném Hradisko (507 m, jeden z vedlejších vrcholů nejvyššího kopce Palkovických Hůrek, Kubánkova), archeologický průzkum, při kterém nalezli pozůstatky drobného středověkého opevnění. Plocha tohoto opevnění má přibližně oválný tvar o rozměrech 22 m na délku a 5–7 m (nejvýše 12 m) na šířku. Vlastní skalnaté jádro je celkem malé a mohla zde stát maximálně jedna obytná stavba, zřejmě věžovitého charakteru, která byla od hřebenu oddělena příkopem vysekaným na skále, širokým asi 5 m. Pravděpodobně zde byla, s použitím stěn skalisek, založena drobná stavba – patrně velmi malý strážní hrádek. Archeologický materiál byl získán na jihovýchodní straně od vrcholu suťového kužele. Na ploše 50 x 50 x 30 cm bylo objeveno kolem stovky keramických zlomků, tři kosti a jeden hřeb, které lze rámcově datovat do 14. až počátku 15. století. Ze situování opevnění lze vyvozovat možné vztahy k hukvaldskému hradu. Existence drobného středověkého opevnění na přístupové cestě k hradu naznačuje možnost jeho využití jako strážního předsunutého stanoviště, jak napovídá jeho nepřístupná poloha. Tuto domněnku potvrzuje také místní jméno Drabovica na jihozápadním svahu Hradiska. Dráb bylo dříve jméno pro vojáka či panského dozorce a Drabovica patrně místo, kde měl dráb strážní místo.

Památník amerického letce

Jedná se o památník připomínající smrt amerického letce z 29. 8. 1944, kdy byl pilot Army Force seržant Russell I. Payne za letu těžce postřelen. Kapitánem byl ošetřen a krvácející byl vyhozen z letadla na padáku. Dopadl na louku v oblasti zvané "Kúty" a chvíli po dopadu na těžká zranění zemřel. Zbylých devět letců, kteří vyskočili z hořícího letadla, které havarovalo na úpatí Ondřejníku u Metylovic, zajal stíhací oddíl pořádkové policie. Irvinga Katze zastřelili a další odvezli do zajateckých táborů.
Jeho ostatky původně pohřbené v Palkovicích byly v roce 1946 exhumovány a uloženy na Arlingtonském národním hřbitově ve Washingtonu.

Kubánkov (661 m n. m.)

Kubánkov je nejvyšší vrchol Palkovických Hůrek, jejíchž hřeben se táhne nad Palkovicemi až po obec Hukvaldy. Na vrcholu Kubánkov se každoročně 1. ledna koná sraz turistů, který je spojen s oslavou příchodu nového roku. Asi 1 km pod vrcholem Kubánkov, na jeho jižním úbočí, se nachází rozcestí modré a žluté turistické značky.

Okruh kolem přehrady Olešná

Okruh kolem přehrady Olešná mezi Palkovicemi a Frýdkem-Místkem je velmi oblíbeným místem nejen pro in-line bruslaře ze širokého okolí, což je při slunečném počasí, zejména o víkendu, znát. Je proto třeba počítat s větším množstvím lidí (cyklisté, běžci, chodci, rodiny s dětmi, se psy) a dbát zvýšené opatrnosti. Nejlepší podmínky pro klidnou jízdu jsou ráno, k večeru nebo ve všední dny dopoledne. Délka trasy cca 4,5 km.

Kostel sv. Jana Křtitele

Byl vystavěn v roce 1631 a představuje jednu z nejstarších církevních budov na Frýdecko-Místecku. Kostel je jednolodní a v presbytáři je klenutý. Kromě hlavního oltáře sv. Jana Křtitele se v kostele nachází ještě dva boční oltáře - sv. Kříže a sv. Františka z Assisi. Původní zvony byly odebrány během světových válek a byly nahrazeny zvony železnými. V roce 1993 byly do kostelní věže instalovány tři nové bronzové zvony - Jan, Anežka a Václav.
Majitelem kostela je Farní úřad v Palkovicích. Do konce roku 1785 kdy byly Palkovice vyňaty z Místecké farnosti, jezdili do palkovického kostela sloužit mše místečtí kněží. Před hlavní vstupní bránou na hřbitov se nachází kamenný barokní kříž z roku 1741. Kříž byl původně umístěn v areálu Hukvaldského hradu a v roce 1800 byl darován kostelu v Palkovicích. Pouť se koná koncem června.

Kaple Sv. Mauritia

V roce 1580 nechal olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský v Palkovicích postavit a vysvětit dřevěný kostel s věží a dvěma zvony, který byl jedinou modlitebnou v obci. U kostela býval také malý hřbitov, kde se pohřbívalo. Roku 1850 byl dřevěný kostel zbourán. A protože roku 1631 byl již v obci postavený nový kamenný kostel, byla na místo dřevěného kostela na levém břehu říčky Olešné postavena v roce 1851 nová zděná budova, která byla vysvěcena jako kaple sv. Mauritia (Mořice).

Kaple Sedmibolestné Panny Marie

Na místě současné kaple stávala původně dřevěná kaplička, do níž se vešlo 8-10 osob. Celá stavba byla v roce 1851 zbořena a v letech 1857-1859 byla zbudována nová kamenná kaple, která byla zasvěcena Sedmibolestné Panně Marii. Při vichřici v roce 1957 byla stavba poškozena, ale do dvou let byla obětavostí místních obyvatel obnovena. Zásluhou kněze Vincence Boháče z Kozlovic byl v kapli nainstalován také nový oltář. První mše v obnovené kapli se konala 5. června 1960. V kapli jsou instalovány tři zvony. V roce 2017 byla dokončena několikaletá oprava kaple, při které byla staticky zajištěna, došlo k opravě střechy i fasády objektu. Opravou prošla také přilehlá márnice.
Kromě kapličky se na počátku 19. století občané Myslíku scházeli také v objektu fojtství na Myslíku. Objekt stával v místě, kde dnes stojí socha Svatého Jana Nepomuckého, která pochází ze druhé poloviny 18. století. Ve vzdálenosti 50 m od této sochy se nachází další kamenná socha z roku 1734, znázorňující sv. Barboru. Pouť se slaví na svatého Ducha.

Myslíkovské Lurdy

Poutní místo zvané Myslíkovské Lurdy se nachází nad obcí Myslík, částí obce Palkovice. Jedná se o skalní kapličku lurdského charakteru. V roce 1946 byla z podnětu faráře Stanislava Dubiny a nákladem Jana Bělunka vybudována v Mankově skále kaplička jako poděkování za záchranu jeho života při bombardování města Ostravy během 2. sv. války.
Kaplička byla vysvěcena 12. září 1946. V květnu 1947 byly do kapličky dodány sochy Panny Marie Lurdské a sv. Bernadetty a místu se začalo říkat "Lurdy".
Malá zvonička byla na vrcholu Mankovy skály postavena v roce 1948. V měsíci květnu se zde každoročně konaly bohoslužby, které však byly v době totality zakázány. I přes zákaz se však soukromé bohoslužby v Myslíkovských Lurdách konaly dále. Po roce 1989 byly pravidelné bohoslužby opět obnoveny.

Další doporučená místa k navštívení - viz část Památky.